Už za hodně dávných časů bylo zlato považováno za něco, co je zaručeně cenné a proto žádané. Nepamatujeme v dějinách doby, kdy by se někde stalo, že by zlato náhle přestali chtít a toto ztratilo svoji hodnotu. Situace je v tomto ohledu přesně opačná – zlato se těší zájmu, jenž roste zejména v časech, kdy se ekonomicky nedaří nebo kdy panují jiné zásadní problémy, jež ovlivňují ekonomickou situaci.
A v jedné takové době dnes žijeme i my. Koronavirová pandemie u nás dokázala zkomplikovat život pomalu všude, kam se jenom podíváme, a hospodářství je pomalu v troskách a určitě potrvá hodně dlouho, než se vzpamatuje a stabilizuje.
Což se projevuje nejvíce v tom, že se znehodnocují peníze. Dnes už si za ně kvůli panujícím problémům nepořídíme to, co jsme si za ně mohli pořídit i ještě vcelku nedávno, a zanedlouho už si za ně nebudeme moci pořídit ani to, co je za ně k dostání dnes. Vše je a bude dražší a dražší, dokud neskončí zmíněné problémy, jejichž konec je v nedohlednu.
A co mají dělat ti, kdo si peníze našetřili, aby jejich kupní síla kvůli znehodnocování měny neklesala? Jedinou jistotou je to, co bylo zmíněno již v úvodu tohoto článku. Tedy investování do zlata. Výkup zlata a jeho prodej se totiž realizuje vždy za tržní ceny, a protože je tento drahý kov tím, co si udržuje stabilní hodnotu, na rozdíl od slábnoucí měny, je jisté, že ten, kdo do něj investuje, má i nadále své jisté. Protože čím jsou peníze znehodnocenější, tím více jich lze za zlato dostat. A toto se navíc nakupuje bez DPH a o hodnotu, kterou tento kov má, se tak není třeba dělit se státem.
Kdo si u nás dnes nakoupí švýcarské zlaté cihličky, má jistotu, že až se je rozhodne prodat, dostane za ně stejnou hodnotu vyjádřenou penězi, jako při nákupu. A čím budou peníze bezcennější, tím jich dostane víc. A nikdo tak nemusí ronit slzy nad tím, že mu úspory požírá inflace.