Když se člověk k něčemu upíše, nese za své rozhodnutí plnou zodpovědnost. A proto by měl vždy dobře zvážit, k čemu se zavazuje, měl by si to dobře promyslet, poradit se s někým, kdo tomu rozumí a komu věří. A i poté si to ještě pokud možno vyzkoušet raději nanečisto. Protože jeden nikdy neví, a než aby pak musel pozdě honit bycha a zachraňovat aspoň to, co se ještě zachránit dá, to už je lepší dát si pozor už preventivně.
A vezměte si třeba takovou otázku půjček. Kolik lidí už si je vzalo a pak se spálilo! Protože byl v těchto ukryt třeba někde v nechvalně proslulém malém písmu nějaký ten háček, ne-li přímo hák. A když už to člověk podepsal, nedalo se s tím nic dělat a musel platit jako mourovatý.
A protože jeden nikdy neví, co na něj finančníci nachystali, je lepší, pokud si to, co by mu zřejmě vyhovovalo, může vyzkoušet pro začátek jenom jako. Aby v případě, že se objeví nějaký zádrhel, mohl cuknout a vyvléct se z toho, aniž by na to doplatil.
A tak už se nabízejí i úvěry, u nichž je taková nezávazná žádost možná. A člověk tak snadno získá přesný přehled o tom, co všechno se mu nabízí a za jakých podmínek.
Pro žadatele to je skvělé v tom, že se při takové žádosti vůbec k ničemu nezavazuje. A pokud dospěje k názoru, že se mu to nelíbí, může jednoduše říci „ne“ a tím je to odbyté. Může si tak podat i nespočet nezávazných žádostí u různých společností a nakonec se závazně rozhodnout právě pro tu, jež ho plně uspokojuje, jež je ideální nebo v rámci možností nejlepší.
Ovšem výhodu taková zkouška neznamená jenom pro žadatele, ale vlastně i pro poskytovatele půjček. A to z toho prostého důvodu, že získá přehled o tom, co si žadatelé přejí, a může jim tak nabídnout jak to, co vyhovuje jemu, tak i to, co od něj bude přijato klienty. Nebude nabízet něco, o co zjevně není zájem.
A výsledkem je pak třeba i podepsaná úvěrová smlouva. Jenž už je závazná. Jež ale nezpůsobí problémy, protože byl získána až po zralé úvaze. Tak, jak by tomu vždy mělo být.